Přemýšlím... nad čím vlastně?
Vždyť každý by řekl,že můj život chutná tak slastně.
Však není tomu tak,
spíš pravý opak.
Trápím se v samotě své duše,
nikdo mi nepomůže.
Slunce sice svítí na svět,
já jsem však zahalena tmou.
Je konec zbytečných vět,
budu žít v tichu jen se sebou samou.
Konec je života, skončila láska,
byla to všechno jen zbytečná sázka,
kterou jsem prohrála...