Chybí mi láska, chybí mi radost,
žít je zbytečná starost.
proč trápit sebe i ostatní víc,
když nezbylo mi vůbec nic?
Mé narození byla chyba,
nechci žít... co jiného mi však zbývá?
Bojím se smrti,mé záchrany,
nedokážu vymítit všechny zábrany.
Ač smutek mě sžírá,
pořád toužím být živá.
Asi chci trpět... pro koho však?
Nikdo už mě nemá rád.
Přátelé mě opustili,
všichni mě už zatratili.
pro nikoho neznamenám víc, než jen to pouhopouhé nic....